V pátek 15. listopadu proběhl na naší škole projektový den tematicky vycházející ze státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii.

Studenti si mohli vybrat z několika doplňujících se aktivit. Pozvání na besedu přijali Lucie Cviklová Ph. D., účastnice studentské stávky a spolueditorka publikace Ta temná budova byla naše o stávce a událostech po listopadu ’89 a Ing. arch. Zdeněk Lukeš, absolvent našeho gymnázia a zakladatel OF.

Část studentů se vydala ve stopách demonstrace z Albertova přes Vyšehrad až na Národní třídu, kde je čekalo překvapení v podobě v dobových uniformách postrojených maturantů vyzbrojených autentickou arogancí totalitní moci a obušky.

Většina z devíti set studentů našeho gymnázia se účastnila programu ve škole.

Při promýšlení teoretických východisek projektu jsme se po důkladném zvážení rozhodli pro přístup vycházející z Berlinovy definice negativně vymezené svobody, tedy pro zdůraznění toho, od čeho jsme se 17. listopadu 1989 osvobodili.

Do každého patra naší budovy jsme umístili jedno desetiletí komunistického režimu. Páteřní témata jednotlivých místností se v jednotlivých patrech opakovala, studenti se tak mohli seznámit s oficiální i neoficiální literaturou, s podobami samizdatu a s cenzurou, s výběrem dobových filmů, s vývojem architektury, s hudbou, s dějinami sportu, s výběrem vzpomínek pamětníků a politických vězňů 50., 60., 70. i 80. let.

V každém patře byly také místnosti, ve kterých byly vystaveny dobové dokumenty, tiskoviny, učebnice nebo hračky.

V žádném případě jsme ale nechtěli, aby studenti byli pouze pasivními objekty, aby v zástupu procházeli kolem nástěnek a bezduše pročítali další a další texty, což by sice mohlo pěkně zpřítomnit bezvýchodnou šedivou odevzdanost normalizace, ale nebylo by zcela v souladu s moderními pedagogickými trendy.

Dvojice studentů jsme proto, kromě pracovního listu, do kterého měli zaznamenávat odpovědi, které našli v doprovodných textech, vybavili také jednou ze třinácti variant „kádrového posudku“. Upravili jsme buď přímo originální posudky nebo příbuzné texty z různých období komunistického režimu. V posudcích z padesátých let tak najdeme hlavně odkazy na třídní původ a vztah ke straně před a po převratu, posudky normalizační pak reflektují postoj k „lednovým událostem“ a „bratrské pomoci“. Mezi studenty – prostými občany jsme vypustili studenty maturitních ročníků, kteří představovali silové složky režimu, kádrováky a tajné i uniformované policisty^[1].

Tito pak namátkově perlustrovali studenty a nic netušící nositele likvidačních posudků různým způsobem perzekvovali. Zabraňovali jim v přístupu do místností, kde se mohli dozvědět správné odpovědi, a izolovali je od zbytku jejich tříd. Zároveň ale nabízeli studentům možnost se nevítané pozornosti režimu zbavit.

Stačilo navštívit třídu, která byla označena jako „Bartolomějská“. Zde na nespravedlivě utiskované občany čekaly dvojice tajných policistů, kteří nabízeli možnost, jak se vrátit zpátky do normálního života.

Stačilo podepsat prohlášení, které očividně lživě popisovalo život na škole a zároveň bylo závazkem spolupráce s utiskovateli.

S napětím a nejistotou jsme čekali, jak studenti na tento nátlak zareagují, a velmi mile nás překvapilo, jak odhodlaně a zapáleně někteří naši „občané“ trvali na tom, že lživé prohlášení ani spolupráci nepodepíší. Mocenský útlak se sice projevoval pouze v intenci hry, kdo nepodepsal, dostal čtvrthodinový distanc, ale v důstojnosti, se kterou řada studentů trvala na své osobní integritě, vidíme pro naši společnost jistou naději.

V patrech věnovaných 70. a 80. letům plnili studenti různé tematické úkoly. V místnosti s výstavou dětských her a volnočasových aktivit soutěžili ve spojování céček a v čáře, ve třídě věnované kontrakultuře mohli po změření délky kštice získat titul největší máničky.

V místnosti Charty 77 pak polovina třídy měla za úkol schovat úryvek textu Charty a druhá polovina třídy, estébáci, měla ukrytý text hledat. S radostí sdělujeme, že chartisté vyhráli 8:3.

Velkého úspěchu dosáhla místnost zasvěcená samizdatu, kde na dobových psacích strojích skupiny studentů soutěžily v rychlosti a správnosti přepisu úryvku „závadné literatury“. Všichni teď již víme, že klávesu Delete budeme na psacím stroji Consul hledat marně.

Učebna chemie posloužila k procvičení ručních prací, vyšívalo se, pletlo, motaly se bambulky a nejodvážnější vytvářeli odpudivé chemlonové koberečky.

Dlouho jsme přemýšleli nad tím, jak pojmout samotný listopad ’89 a změnu, kterou nám přinesl. Nakonec jsme usoudili, že svoboda, kterou demonstrující za cinkání klíčů provolávali, měla být hlavně svobodou nových možností, svobodou zodpovědné a aktivní volby.

Na konec jsme tedy nechali studenty aktivně tvořit, abychom dali do kontrastu pasivitu totalitních dekád s možnostmi pozitivně definované svobody nového režimu. V posledních dvou třídách čtvrtého patra si tak studenti i jejich vyučující mohli vytvořit, pod laskavým vedením našich výtvarnic, tašku s vlastním motivem klíčů.

Galerie

Charta

Chemlonová chob...

Céčka (2)

Céčka

Dobové průvodky...

Dobový jazykový...

Dva fízlové

Estébačka s cig...

Estébačka s lig...

Estébačka v kab...

Estébáci hledí ...

Estébák lustruj...

Estébák na chod...

Estébák v kožen...

Havel na hrad

Háčkování

Instruktáž

Instruktáž posá...

Jakeše do koše ...

Jak tam mám dát...

Klíče

Kolega Okleštěk...

Kolega Okleštěk...

Kolega Růžička ...

Kolega Růžička ...

Komunisti běžte...

KSČ v boji za s...

Kultura, noviny...

Kádrovací komis...

Kádrovačka nesm...

Kádrovák v dobo...

Kádrové posudky...

Leninův odznak ...

Mladý odbojář z...

Místnost charty

Měření vlasů

Nad taškami

Nad zaseklou kl...

Nepodepsal!

Nácvik vyšívání

Nástěnka 68

Občanská neposl...

Občané se špatn...

Odznáčky

Orgáni

Pionýrky

Pionýrský pozdr...

Pletení

Podpis neznámeh...

Po stopách demo...

Praktická žena

Primáni

Primáni ve tříd...

Primáni ve tříd...

Prohlídka výsta...

Promítání dobov...

Práce na chemlo...

Práce s chemlon...

Práce ženy

Psaní strojem

Pálení chemlonu

Přepis samizdat...

Přípravná komis...

Příslušník na N...

Příslušník na N...

Příslušník třet...

Rozhodování o p...

Rozhovor svazák...

Rudé knížky

Ruční práce (2)

Ruční práce

Skupinka estébá...

Skupinka estébá...

Slavíme 1. máj

Sledování dokum...

Stroj (2)

Stroj

Stroje (2)

Stroje (3)

Stroje

Svazačky

SVOBODU

Tajná policistk...

Tašky (2)

Tašky (3)

Tašky (4)

Tašky

Tašky proces vý...

Tašky proletáři

Tašky svoboda

Tašky véčko

Tašky – motivy

Ukázky ručprček

Vedení na prohl...

Vedení při tvor...

Vedení při výtv...

Veselí příslušn...

Ve stopách stud...

Vyšívání

Vzpomínka na li...

Ústřední plánov...

Četba dobového ...

Čára

Čítanky

Poznámky

1. Všichni tito studenti byli seznámeni jak s Milgramovým, tak se Zimbardovým vězeňským experimentem a náležitě poučeni o nástrahách podlehnutí zlu, nebojte☺

Ve čtvrtek 7. 11. 2019 se konala zajímavá akce pořádaná Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy nazvaná Den češtiny. Já jsem se akce účastnila podruhé a musím říct, že letošní ročník předčil ten minulý! A to jsem už tehdy byla nadšená. Letošní jednodenní festival se odehrával v nově zrekonstruovaných prostorách Kampusu Hybernská, což od organizátorů považuji za chytrý krok. Nejenže díky velikosti areálu se mohlo konat několik přednášek najednou, navíc jsme mohli využít volný čas v příjemné kavárně nebo v galerii, které jsou součástí kampusu.

První přednáška, kterou jsem navštívila, byla o výkladu starých textů, nesla název O nesamozřejmosti samozřejmého a přednášející byla Marie Škarpová. Já jsem se přednášky zúčastnila společně se všemi od nás ze školy, kteří na Den češtiny přišli.

Pak jsme se rozdělili a každý šel svou cestou, podle toho, co ho zajímá. Já jsem si mimo jiné poslechla autorské čtení Anny Bolavé, které mi přišlo zajímavé především proto, že jsem se dozvěděla, jaké je spojení jí jako spisovatelky s hlavními hrdinkami knížek a co ji k jejich napsání vedlo. Řeč byla o románech Do tmy a Ke dnu. Rozhodla jsem se, že si obě knihy v dohledné době přečtu.

Další byla přednáška od mladého studenta Masarykovy univerzity v Brně Františka Trojana, který mluvil o hrozbě fake news a jak jí čelit. Což je v poslední době velmi oblíbené a nanejvýš aktuální téma a přijde mi, že on vše důležité skvěle vysvětlil. Další z přednášek nesla název Proč nečteme klasiky, jiná Mluvící hlavy, další Čítanky nové generace atd., atd.

Z mého pohledu nejzajímavější byla přednáška o současném vzdělávání a o tom, jak ho modernizovat. Přišlo mi zajímavé slyšet názor učitele, žáka i odborníka Stanislava Štěpánika.

Letošní ročník byl opravdu povedený, skladba přednášejících byla pestrá, na závěr jsem se ještě zastavila v knižním bazaru a pokochala se nabízenými knihami a pár jich zakoupila.

Příští rok se sem – bude-li tato možnost – opět vydám.

Justina Švecová
S7B

Začátkem září jsme opět vyrazili na historickou exkurzi, tentokrát především po stopách Františka Ferdinanda d’Este. Dne 3. 9. jsme od školy odjeli nejprve na Konopiště, kde jsme se rozdělili do skupin na jednotlivé tematicky zaměřené prohlídky. Po obědě na „České Sibiři“ jsme pokračovali do Jindřichova Hradce, kde nám byla umožněna prohlídka manýristického zámeckého rondelu. Následovala odpolední procházka Telčí a odjezd do Slavonic, kde nás čekalo ubytování a večeře.

V příjemném hotelu Arkáda jsme se ubytovali na tři noci, večer jsme ještě podnikli společnou procházku renesančním městečkem.

Ve středu nás čekala cesta do rakouského Mauthausenu, kde na nás zapůsobil svojí depresivní atmosférou nacistický koncentrační tábor, kde trpěli i mnozí čeští vlastenci. Jejich památku jsme uctili položením květin k českému památníku.

Následovala prohlídka města Enns a velkolepého barokního kláštera Melk. Krásným dunajským údolím Wachau jsme se vraceli zpět na jihozápadní Moravu.

Čtvrtek jme zahájili během lesem v okolí Slavonic, abychom si prohlédli zrekonstruované řopíky prvorepublikového opevnění, mnozí do poslední chvíle nevěřili, že opravdu poběží ranním lesem!

Jinak byl tento den více zaměřený na Františka Ferdinanda, cílem byl jeho zámek Artstetten, kde jsme si podrobně prohlédli zámecké muzeum, hrobku rodiny Hohenberg, kde jsou pochováni František Ferdinand i Žofie, a rozlehlý zámecký park.

Ve Wachau jsme navštívili Dürnstein s romantickou zříceninou hradu, kde byl v zajetí držen Richard Lví srdce. Čas zbyl i na kávu a nákupy.

A je zde pátek 6. 9., poslední den exkurze. Ve Slavonicích nám domluvili prohlídku městské věže, pohled z výšky tak zakončil náš pobyt

v renesanční perle na pomezí Čech, Moravy a Rakous.

Následovala prohlídka barokního zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, Třebíče s památkami UNESCO (židovského města a baziliky svatého Prokopa) a návrat do Prahy, kam jsme před budovu školy příjemně unavení čtyřdenním intenzivním programem dorazili po šesté hodině večerní.

Leták v PDF stahujte zde.

Přihlášku stahujte zde.