Ve čtvrtek 7. 11. 2019 se konala zajímavá akce pořádaná Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy nazvaná Den češtiny. Já jsem se akce účastnila podruhé a musím říct, že letošní ročník předčil ten minulý! A to jsem už tehdy byla nadšená. Letošní jednodenní festival se odehrával v nově zrekonstruovaných prostorách Kampusu Hybernská, což od organizátorů považuji za chytrý krok. Nejenže díky velikosti areálu se mohlo konat několik přednášek najednou, navíc jsme mohli využít volný čas v příjemné kavárně nebo v galerii, které jsou součástí kampusu.

První přednáška, kterou jsem navštívila, byla o výkladu starých textů, nesla název O nesamozřejmosti samozřejmého a přednášející byla Marie Škarpová. Já jsem se přednášky zúčastnila společně se všemi od nás ze školy, kteří na Den češtiny přišli.

Pak jsme se rozdělili a každý šel svou cestou, podle toho, co ho zajímá. Já jsem si mimo jiné poslechla autorské čtení Anny Bolavé, které mi přišlo zajímavé především proto, že jsem se dozvěděla, jaké je spojení jí jako spisovatelky s hlavními hrdinkami knížek a co ji k jejich napsání vedlo. Řeč byla o románech Do tmy a Ke dnu. Rozhodla jsem se, že si obě knihy v dohledné době přečtu.

Další byla přednáška od mladého studenta Masarykovy univerzity v Brně Františka Trojana, který mluvil o hrozbě fake news a jak jí čelit. Což je v poslední době velmi oblíbené a nanejvýš aktuální téma a přijde mi, že on vše důležité skvěle vysvětlil. Další z přednášek nesla název Proč nečteme klasiky, jiná Mluvící hlavy, další Čítanky nové generace atd., atd.

Z mého pohledu nejzajímavější byla přednáška o současném vzdělávání a o tom, jak ho modernizovat. Přišlo mi zajímavé slyšet názor učitele, žáka i odborníka Stanislava Štěpánika.

Letošní ročník byl opravdu povedený, skladba přednášejících byla pestrá, na závěr jsem se ještě zastavila v knižním bazaru a pokochala se nabízenými knihami a pár jich zakoupila.

Příští rok se sem – bude-li tato možnost – opět vydám.

Justina Švecová
S7B