Letošní biologický kurz byl již osmý. Každý z kurzů se konal v jiné oblasti České republiky. Letos nás zlákal Jihomoravský kraj.

Jak stručně přiblížit, v čemž jsou naše kurzy „jiné“? Odlišné jsou v porovnání s tím, co si student pod takovou akcí na první zamyšlení představí – např. tím, že kurz je výběrový – to znamená, že možnost výběru prolíná celou akci. Studenti si mohou vybrat, zda je taková akce láká a pojedou. Tím vybírání začíná, ale nekončí. S příjezdem na kurz si účastníci volí pro jednotlivé části dne programy, kterých se budou účastnit.

Nabídka je pestrá – vždy alespoň čtyři možnosti. Od botaniky přes geologii, zoologii až po fyziologii člověka. Některé programy se každoročně opakují, např. rodozměny, ornitologie, srovnávací pitvy obratlovců, pitvy prasečích orgánů jako modelu funkce orgánů lidských apod. Jiné jsou unikátní ve vazbě na lokalitu a okolnosti, jako např. lov cerkarií nebo zpětný odchyt modrásků. A pokud si účastník nevybere z nabídky programů, je tu nabídka badatelských úkolů, které lze zpracovat samostatně nebo za pomoci externistů. V neposlední řadě si skupinky účastníků vybírají téma k dramatizaci biologického děje. Například umlčování genů, sekvenování DNA aj.

Co si účastníci kurzu odvezou? Vědomosti, zážitky, studijní materiály, kontakty, inspiraci pro ročníkovou práci. Po skončení kurzu se dozvídáme od účastníků hodnocení, které mnohdy těší i mrzí zároveň: „Biokurz byl super… Jen škoda, že jsem jel (a) až v maturitním ročníku.“ Na druhou stranu máme i účastníky, kteří jeli už počtvrté a už se těší na další.

Co brání případným zájemcům, aby jeli s námi? Eventuální obavy? Budu tam sám – tak možná prvních pár hodin. Budu za hlupáka – nebudete, protože každý umí jen něco. I externisté, když mají volno, chodí nakukovat k druhým externistům, aby se dozvěděli něco nového. Budu mít hlad – nehrozí. Budu se nudit – bez komentáře. Budu unavený – asi ano.

Kdo se letos podílel na biokurzu?

„Bývalí“ absolventi GNŠ: Romana Bartošová a Eliška Kobercová (PřF UK), A. Ondrejková (LF UK HK)

Doktorandi a studenti zoologie PřF UK: Zdeněk Lerch, Jiří Hadrava, Tomáš Jor

Ornitolog, zoolog JČU: Petr Veselý

Zásobovač, technický pracovník aj.: M. Babický (v civilu projektant)

Pedagogové ze školy: K. Babická, A. Kálalová

Všem externistům děkujeme za pomoc a účastníkům kurzu za skvělou atmosféru a nadšení pro věc samozřejmě také.

Leták ke stažení zde.

Ve dnech 13.–17. 6. 2016 se uskutečnil poznávací zájezd do Švýcarska pod záštitou cestovní kanceláře Toulky Evropou.

Před příjezdem do Švýcarska jsme nejdříve navštívili ostrovní část města Lindau na německé straně Bodamského jezera. Teprve poté jsme přes Rakousko vstoupili do jedné z nejbohatších zemí světa. První švýcarská zastávka byla v romantickém městečku Stein am Rhein, kterým, jak nám název napovídá, protéká řeka Rýn. Počasí na nás nebylo nejmilejší a neustále pršelo, avšak někdy jsme měli štěstí a trocha sluníčka na nás také vysvitla. V podvečer jsme zamířili do hlavního, ale zdaleka ne největšího, města Bern, kde jsme strávili první noc.

Druhý den jsme byli na prohlídce sýrárny, kde nám vysvětlovali, jak se vyrábí  světoznámý sýr Gruyere. Následně jsme se i zastavili v městečku Gruyere, podle kterého se sýr jmenuje. Samozřejmě nesměla chybět ani prohlídka proslulé švýcarské čokoládovny. Kromě toho, jak se čokoláda vyrábí, jsme byli seznámeni i s její historií. Na konci jsme dostali i bohatou ochutnávku. Další památky na programu se nachází u Ženevského jezera, kde jsme žasli nad starověkými vinicemi, které jsou zapsány v UNESCU. Navštívili jsme středověký hrad Chillon, města Vevey a Lausanne. Opět neuvěřitelné výhledy na jezero s Alpami v pozadí.

Třetí den jsme zamířili do města Sion, což je město pod dvěma hrady – Tourbillon a Valere, na který jsme vystoupali. Zastavili jsme se zde kvůli nádhernému výhledu do alpského údolí. V dálce jsme již viděli náš pozdější cíl – francouzské Alpy. Dojeli jsme až do střediska Chamonix-Mt-Blanc, odkud jsme se lanovkou vyvezli až na vrchol Aiguille du Midi (3842 m). Údajně lze odtamtud spatřit i nejvyšší vrchol Evropy, avšak takové štěstí jsme neměli, jelikož stále sněžilo a viděli jsme pouze vedlejší vrcholky. Přes nevyzpytatelné počasí to pro nás byl ale opravdu silný zážitek. Žádné ztráty jsme neutrpěli, a proto jsme pokračovali do Ženevy, kde jsme si po náročném dni užívali okouzlující západ slunce.

Čtvrtý den jsme již směřovali zpět domů. Předtím jsme však ještě navštívili horské městečko Grindelwald se slavnými čtyřtisícovkami Eiger, Mönch a Jungfrau. Podívali jsme se i na tamější hřbitov, na němž nás překvapil průměrný vysoký věk obyvatel. Zřejmě kvůli zdejšímu velmi čistému ovzduší. Poslední zastávka byla ve městě Luzern, kde jsme prošli známé dřevěné kapličkové mosty a věže původního opevnění.

Za krátké 4 dny jsme stihli projet 4 země, navštívit více než 15 památek a nafotit nespočetně mnoho fotek mohutných Alp, průhledně čistých jezer a architektonicky významných domů a staveb. Přes deštivé počasí jsme si výlet užili, a proto moc děkujeme paním profesorkám Smetanové, Šulcové a Sekalové za jeho zrealizování.

Lucie Ročovská, 3. B

Já, moji spolužáci ze třídy K5B a porůznu žáci ze tříd 3S, K4B a S6B jsme se ve dnech 6. 5. až 12. 5. a 10. 6. až 18. 6. 2016 zúčastnili výměny s francouzskými studenty.

O první části výměny – když Francouzi přijeli k nám, napíši jen krátce. Mé vzpomínky z druhé části jsou totiž mnohem čerstvější.

Všichni jsme byli hrozně nervózní. Hlavně posledních pár hodin před tím, než Francouzi dorazili. Ale po prvních dvou dnech z nás všechen strach a nervozita spadly. Na každé odpoledne jsme ve skupinách nebo všichni společně vymysleli snad i zábavný program pro naše „amis“. Výlety na hrady, nakupování nebo třeba šlapadla na Vltavě… Ke konci pobytu jsme zorganizovali společné barbecue, které se většině Francouzů líbilo nejvíce.

Teď už ale přistoupím k druhé části. K naší výpravě do Francie, přesněji do menšího městečka Roche-la-Molière. Unaveni z cesty autobusem jsme dorazili do našich rodin. Rodiče nás všechny přijali opravdu příjemně. Alespoň podle mě nebyl nikdo, kdo by se ve své rodině cítil špatně. Jazyková bariéra se v průběhu týdne snižovala víc a víc.

Dopoledne a část odpoledne jsme trávili se spolužáky a profesorkami na výletech po okolí. Navštívili jsme nejen okolní hrady, zámky a města, ale i (což mě velmi potěšilo) moderní stavby architekta Le Corbusiera. Byli jsme také na tamější radnici, kde měli organizátoři výměny proslovy a následně jsme se všichni vyfotili do novin. Ve středu jsme měli discoparty ve francouzské škole, takže zábava nám nechyběla. Zpět jsme jeli přes Lyon, kde jsme navštívili muzeum Confluence, starý Lyon a měli možná až přehršel času na nakupování. Do Prahy jsme se vrátili všichni a šťastní.

Závěrečné shrnutí pocitů z výměny. Když to vezmu zkrátka, všichni byli spokojeni. Až na jedno zranění z lanového centra se nám nic špatného nepřihodilo a uvědomili jsme si, že francouzsky umíme víc, než jsme si doposud mysleli.

Kate Cover, K5B