3. ročník
16.–20. 5. 2016
Charita?… Co?… Proč?… Jako i já?… Aha!
P1A, P1B, 1S
V prvních třídách nižšího gymnázia proběhl hodinový workshop, na němž se studenti aktivně seznámili s pojmy charita, nadace, nadační fondy, dobrovolnictví. Podrobněji jim byla představena dosavadní práce a záměry NFGŠ. Řešilo se i zapojení studentů do nadační činnosti, to si sami vyzkouší již na zahradní slavnosti v červnu 2016.
Studenti v menších skupinkách vytvořili návrhy potisku triček, které byly vystaveny ve vestibulu gymnázia a z nichž byly hlasováním vybrány nejlepší dva. Tyto dva nejúspěšnější návrhy budou vytištěny na nadační trička a nátělníky pro rok 2016 a zájemci si je budou moci zakoupit na zahradní slavnosti či v kanceláři školy.
17. 11. 1939 – 17. 11. 1989 – Jak to vlastně bylo?
S2A, S2B, T3A, T3B
Pro sekundy a tercie si jejich starší spolužáci připravili prezentaci a krátký film jako výstup z osmiměsíčního česko-německého projektu Básně z koncentračního tábora, jenž byl podpořen NFGŠ. Cílem projektu bylo zmapovat cesty a osudy básní Josefa Čapka, které z německého koncentračního tábora Sachsenhausen, kde byl uvězněn, vynášeli čeští vysokoškolští studenti zajatí 17. 11. 1939. Po dobu projektu studenti absolvovali besedy s pamětníky, zhlédli historické filmy či prameny v archivech, navštívili koncentrační tábor Sachsenhausen a Berlín. O svých dojmech, zážitcích a práci na projektu velmi zajímavě svým spolužákům vyprávěli.
Živá knihovna aneb nesuď knihu podle obalu
K4A, K4B, 2S
V Živé knihovně jsou namísto knih půjčováni lidé, tzv. živé knihy, kteří ve svém každodenním životě čelí předsudkům a stereotypům.
Projekt obecně prospěšné společnosti OPIM se skládá ze dvou částí probíhajících ve dvou dnech, vždy v 90minutovém bloku, a to pro každou třídu zvlášť. V první části lektorka OPIM formou skupinové hry přidělí jednotlivým studentům společenskou roli, do níž se pomocí odpovědí na 25 otázek sami vžijí, aniž by ostatní jejich roli znali. Dalších 25 otázek studenty seřadí na pomyslném společenském žebříčku. Poté se role odtajní a lektorka se studenty diskutuje o důvodech a předsudcích, které k jejich zařazení vedly.
V druhém bloku se studenti rozdělí do 4–5 skupin a ke každé z nich se připojí jedna živá kniha, stručně představí studentům svůj osud a problémy, kterým čelí, a odpovídá na dotazy studentů. Živá kniha má právo odmítnout odpověď či ukončit debatu, pokud by měla pocit, že jí diskuse ubližuje. Každá debata se živou knihou trvá 25–30 minut a pak se skupiny vymění. Živé knihy, které se letos zúčastnily projektu, zastupovaly následující menšiny: bezdomovec, HIV pozitivní, česká muslimka, bývalá narkomanka, feministka a ezoterička, vozíčkář.
Studenti všech tří tříd výborně spolupracovali s lektorkou, do svých rolí v první části projektu se dostatečně vžili a závěrečná debata byla osobní a zajímavá. V druhé části projektu pak žáci velice intenzivně zažili svět diskriminace, se kterým se obvykle nemají možnost osobně setkat. Některé besedy byly až trochu šokující, ale i přes počáteční ostych či překvapení se studenti aktivně do debat zapojili a litovali, že nebyl čas diskutovat se všemi živými knihami.
Studentské hodnocení projektu Živá knihovna bylo výborné, studenti ocenili bezprostřední a velmi intenzivní zážitky ze setkání s živými knihami a v naprosté většině doporučili projekt pro další spolužáky.
Právní prostředí v ČR a já (přednáška ústavního soudce Jaromíra Jirsy)
K5A, K5B, 3S
Českým právním prostředím provedl kvintány poutavým a zábavným způsobem pomocí mnoha konkrétních příkladů služebně nejmladší z našich ústavních soudců, absolvent GNŠ, Jaromír Jirsa. Načrtnul základní strukturu českých právnických institucí, doplnil ji konkrétními jmény soudců, jejich pravomocemi, ale soustředil se také na doporučení důležitá pro běžný život občana ČR. Kvintáni v průběhu přednášky kladli mnoho dotazů a bylo znát, že je téma zajímá a osobně se jich dotýká.
Tereza Šírová – Autorské čtení. Inspiruj se a tvoř!
K5A
Tereza Šírová, studentka S7B, představila při autorském čtení svou sbírku básní, jejíž přípravu podpořil také NFGŠ. Pro mnohé bylo setkání s autorem nejspíše prvním v životě, možná může některé povzbudit k vlastní tvorbě či vést k poznání, že tvůrčí činnost je součástí i jejich každodenního života.