V prvním semestru letošního akademického roku jsem měla možnost účastnit se odborné stáže 24 hodin s FF UK.
Jak již název napovídá, jedná se o projekt organizovaný Filosofickou fakultou Univerzity Karlovy již pátým rokem.
Cílem projektu je umožnit středoškolským studentům nahlédnout do vysokoškolského prostředí, a připravit se tak na potenciální budoucí studium. Základní podmínkou je, že student přijatý na stáž musí strávit na půdě fakulty celkem 24 hodin za celý semestr. Čím budou tyto hodiny naplněné, je však již libovolné, vše závisí na domluvě s garantem stáže, ve výsledku tedy může jít o prosté navštěvování přednášek či soukromé konzultace. Většinou se však jedná o program zasahující do dopoledních hodin, tudíž bylo nutné domluvit se na individuálním studijním plánu, který naše paní ředitelka ochotně schválila.
Podmínky vyžadované pro přijetí na stáž jsou jednoduché. Student vyplní a odešle elektronickou přihlášku obsahující osobní údaje a přiložený soubor, kterým je motivační dopis. Do předem určeného data mu pak přijde oznámení o (ne) přijetí. Přihlásit se mohou studenti středních škol starší 15 let. Jediným dalším omezením je, že se nelze zkoušet hlásit na více oborů, doporučuji tedy předem dobře zvážit, jaký si vyberete. Já si zvolila Divadelní vědu.
Samotná stáž byla zahájena pro všechny účastníky společnou přednáškou, představením struktury fakulty a možností studia, dostali jsme i drobné pozornosti v podobě sešitu a brožurek s praktickými informacemi o přijímacím řízení. Poté jsme se odebrali ke svým garantům a započal individuální program.
Mým (a ještě dalších dvou mimopražských stážistek) garantem byl předseda oborové rady Ústavu divadelní vědy doc. Mgr. Petr Christov, Ph. D. Po krátkém představení prostor fakulty jsme usedli, chvíli jsme hovořili o celkovém systému jak katedry, tak celé fakulty a nakonec i university. Prošli jsme rozvrh a dohodli jsme se, jaké přednášky navštívíme.
Prvním přednáškovým blokem byl Den otevřených dveří Kabinetu pro klasická studia Akademie věd v rámci Týdne vědy. Jednalo se o přednáškový blok, který byl otevřený veřejnosti, dost mě proto zamrzelo, jak nízká byla její účast.
Nadále jsem se zúčastnila několika seminářů, na kterých jsme se domluvili s garantem. Jelikož mě jeden z nich velmi zaujal, navštívila jsem ho ještě víckrát. Všichni byli k těmto návštěvám velice vstřícní a informace zde získané jsou pro mě velmi cenné pro další poznávání tohoto či spřízněných oborů.
Na konci semestru jsme se opět sešli s dalšími dvěma stážistkami a garantem za účelem evaluace.
Nejvíce konzultovaným tématem v této debatě byl rozdíl přístupu, s jakým se setkáváme na středních školách a s jakým jsme se setkali na universitě.
Všechny jsme se shodly na tom, že universitní přístup je nám bližší a příjemnější, především díky individuálnějšímu přístupu. Je logické, že to se odvíjí také od množství studentů, které je samozřejmě v rámci oborů nesrovnatelně nižší než na našich středních školách.
Nepřísluší mi soudit zavedené školní systémy. Příčin těchto rozdílů je jistě více než výše zmíněný, ale upřímně se na své vysokoškolské studium těším.
Domnívám se, že možnost stáže je velice dobrý nápad, který by měl být více propagován a podporován, a rozhodně doporučuji všem studentům bez ohledu na to, jak moc jsou pevně rozhodnutí o oboru, který by si přáli studovat, aby tuto možnost využili. Těm rozhodnutým může stáž pomoci i v rámci přípravy na obor, těm nerozhodnutým může být zajímavou zkušeností a možností poznat vysokoškolské prostředí.
Marie-Luisa Purkrábková