Jak spojit historii s přírodou v jedné části dne? Navštívit Butrint. Archeologické naleziště – opuštěné historické město, jehož zbytky jsou na poloostrově, který je součástí Národního parku Butrint. Když je návštěvník unavený památkami, stačí se podívat k brakické vodě obklopující park a pozorovat organismy nebo v klidu posvačit.
Odpoledne jsme zahájili přesun na pláž Gjipe, kde byl náš další kemp. Do tohoto kempu se lze dostat pouze pěšky, jen naše zavazadla byla naštěstí odvezena. Po chvíli chůze se nám otevřel pohled na pláž – nevěřili jsme tomu, byla to scenérie jak z filmu Pláž. Kemp byl skvělý, jen výšlap k autobusu druhý den nás poněkud vyčerpal. Zdrželo nás i čekání na zavazadla, tak jsme museli trochu zkrátit výlet v Národním parku Lloghara.
Ale cesta k našemu startu byla nádherná a vlastně začala už na vyhlídce v llogharském průsmyku. Lloghara je kombinací velehor a pobřeží Jónského moře. Nás nejvíce zajímaly lesy, ve kterých byla hojně zastoupena borovice Heldreichova. Absolvovali jsme kratší výlet okořeněný odchytem užovky pardálí a devíti druhy orchidejí. A další přejezd do naprosto nekonvenčního kempu Valona u Vlory. Ten se musí zažít.
Ráno déšť, plameňáci na laguně (jako na objednávku) a odjezd k Národnímu parku Karavasta. Cestou jsme dohledali místa nedaleko Fieru, kde se těžila a těží ropa. Není marné vidět, jaké následky taková činnost může mít. Všudypřítomný odér, těžební věže, zásobníky a občas unikající ropa. Kam? Bez komentáře. V NP Karavasta nás přivítal pelikán – živý! Pozorování na pobřeží následoval lov v mělkých vodách laguny Karavasta. Kořenoústka plicnatá a zej nadchli každého. A samozřejmě i další organismy a jejich pobytové stopy. Víte, co jsou to Neptunovy koule?
Nejvyšší čas na přesun do dalšího velmi osobitého kempu v Kruje. Také doporučujeme zažít. Ale přijet autobusem přinese určitá překvapení.
Ráno jsme zahájili výstupem na pevnost v Kruje, protože se říká, že kdo tam nebyl, nebyl v Albánii a určitě na tom něco bude. Starým bazarem (údajně jeden z nejstarších v Albánii) jsme prošli dolů, ochutnali jsme nějaké místní speciality, jako například burek nebo baklavu a přesunuli jsme se autobusem do Skadaru. Vynechali jsme město, ale vyšlapali jsme na ikonickou pevnost Rozafu, ze které byly nádherné výhledy na Skadarské jezero, soutok řek Buna a Drin a Proklatje (Albánské Alpy). Pak nás čekala neskutečná jízda po silnici SH20, krávy, osli, ovce, kozy, serpentiny a nezapomenutelné výhledy a kemp ve Vermoshi.
