Sedím v letadle, je 22:18 místního času a před námi je cílová stanice Dalian. Kolem sebe vidím partu mladých (cestou unavených) úžasných lidí, kteří jedou reprezentovat svoji vlast na další Mistrovství světa středních škol ve fotbale. Tentokrát v Číně. Hlavou mi běží spoustu analogií s podobným zážitkem, který pro mne připravili chlapci našeho gymnázia. Ten se odehrál v Srbsku, přesně před pěti lety. V telefonu mi píšou mimo jiné právě tito kluci a přejí mně a celému našemu týmu mnoho úspěchu, ale i zážitků. Cítím z nich velkou podporu a věřím, že i tento turnaj bude pro nás minimálně stejně speciální, jako byl tenkrát v Bělehradu. Právě jeden z chlapců, kteří stáli u zrodu onoho úspěchu a zapsali se nesmazatelným písmem do historie samotného šampionátu, našeho gymnázia, ale především i mého života, vytvořil článek, který vystihuje podstatu toho, proč to všechno děláme. Láska, fotbal a přátelství. Mluvím o Adamu Gabrielovi, který vyjádřil na několika stránkách důvod, proč se tak rádi tomuto sportu i této práci věnuji.
F. Soukup