K naší velké radosti jsme znovu dostali pozvání na natáčení Fokusu Václava Moravce, tentokrát v dopravní hale Národního technického muzea. Prostředí mělo zvláštní atmosféru i díky specifické vůni naolejovaných součástek a jinak ošetřených historických exponátů. Historie, která odstartovala naši cestu ke klimatické změně, nám připomínala, že pokrok je dvousečný. Tématem večera byla totiž Klimatická naděje.

Možná už je leckdo neustálým propíráním klimatu a jeho změn přesycen, ale nás, účastníky natáčení, tento pocit velmi rychle opustil (pokud ho tedy někdo z nás měl). Cílené úvodní otázky, odpovědi konkrétní, a pokud snad nebyly úplně srozumitelné, požádal pan Moravec o jejich upřesnění. Jako vždy došlo na konci každého bloku na dotazy studentů.

Atmosféra při natáčení byla velmi přátelská a uvolněná, diváci byli rozhodně vtaženi do děje a čas rychle běžel. Myslím, že dotaz studenta z našeho gymnázia trefil do černého a nadchl besedující. Odpovědi byly – jak by asi řekli vyučující českého jazyka – emocionálně zabarvené. A není divu, asi málokoho nechávají otázky havárií (např. Bečva) chladným, Zvlášť, když je vše špatně, nikdo není vinen, nikdo nenese následky a fyzika neplatí. Myšlenka, že havárie se prostě někdy při vší opatrnosti přihodí, ale že schovávání hlavy do písku a zapírání nikdy nepovedou k tomu, že budeme umět přijmout odpovědnost a řešit následky, nezní vzhledem k tématu úplně optimisticky.

Po ukončení vysílání studenti naší školy trochu sobecky „okupovali“ pana Moravce a dlouho si s ním povídali. Prostě je to výjimečný společník. Děkujeme za pěkný zážitek a náměty k přemýšlení!