Již sedmý biologický kurz proběhl tentokrát od 1. do 5. září na základně DDM Stod na břehu řeky Mže pod zříceninou hradu Buben.

Na co si účastníci rozhodně nestěžovali? Na nudu. V průběhu dne jsme nabízeli průměrně dvanáct programů vedených většinou externími odborníky. Každý si mohl vybrat podle svého zájmu od botaniky, ekologie a archeobotaniky přes zoologii, etologii až po anatomii a fyziologii člověka. Minimum teorie, maximum praxe. Příprava pastí, lovení, odchyty, sběry, pitvy, určování, mikroskopování… Vůbec nebylo na překážku, že se během jednoho programu sešli žáci z tercie a oktávy. Někdy měli více znalostí mladší studenti, jindy starší, ale každopádně se každý něco nového dozvěděl. Budoucí maturanti využili možnosti vést s externisty z vysokých škol rozhovory o možnostech uplatnění a průběhu studia na některých vysokých školách.

Ve volných chvílích (ani nevíme, kdy vlastně byly) nacvičili starší účastníci ve skupinách dramatizaci některých biologických dějů (genová exprese, dýchání, fotosyntéza), mladší zpracovávali zvolený miniprojekt.

Ve čtvrtek 3. září jsme navštívili rezervaci SOOS a nejznámější rezervace Slavkovského lesa (Smraďoch, Tři křížky, Kladská). Počasí nám v tento den zrovna moc nepřálo, ale s kapkou optimismu a deštníkem jsme objevili i český endemit – rožec kuřičkolistý.

Na úplný závěr kurzu si všichni vyzkoušeli akceschopnost při poskytování první pomoci. Učili jsme se, jak zachránit život v případě pádu ze schodů se zástavou dechu a tepu a postiženému infarktem. Pak už si účastníci jen zabalili vše včetně řady metodických a výukových materiálů, jejichž množství mohl každý ovlivnit nejen aktivitou při odborných programech, ale i tím, jak ochotně se stavěl třeba k mytí nádobí nebo k úklidu společných prostor, a vydali se na cestu domů.

A závěrečná otázka: Kam příště?

A vzkaz od externistů: Bylo nám s vámi dobře a rádi přijedeme znovu.