Jako každý rok i letos se konal oblíbený zájezd za poznáváním historie a kultury s našimi profesory dějepisu.

Tentokrát jsme za dobrodružstvím vyrazili do Německa, a to již v brzkých ranních hodinách zářijového úterý. Všichni jsme se relativně spořádaně naskládali do autobusu a vyrazili. Cesta byla klidná a také relativně krátká, neboť naší první zastávkou byl Švihov. Přesněji vodní hrad Švihov, kde jsme strávili zhruba dvě hodiny, a to prohlídkou hradu s průvodcem, který nám odkryl mnoho zajímavostí a historických faktů o tomto gotickém hradu. Poté jsme zamířili do Klatov, relativně kousek za Švihovem, kde jsme také strávili noc v příjemném hotelu.

V Klatovech jsme měli dostatek času na objevování města po svém, ale mimo jiné jsme navštívili pověstnou barokní lékárnu, kde jsme si opět vyslechli spoustu zajímavostí jak o lékárně samotné, tak i o tehdejších, tj. barokních, léčitelských metodách. Taktéž jsme navštívili katakomby s mumiemi a nemohli jsme si nechat ujít doslova povznášející výšlap, který nám poskytla Černá věž.

Další den ráno v devět hodin jsme vycestovali z hotelu v Klatovech a také i z ČR. Za hranicemi v Bavorsku nás zastavila německá policie a provedla důkladnou namátkovou kontrolu osobních zavazadel. Až na tuto krátkou zastávku však cesta utekla rychle a my brzy dorazili do rozkošného městečka Wasserburg am Inn a k jezeru Chiemsee. Na ostrově uprostřed tohoto jezera jsme si prohlédli slavný zámek ve Versailles – tedy skoro. Šlo pouze o věrnou kopii vybudovanou Ludvíkem II. Bavorským, který se zdatně postaral i o vybudování fontán, které jsou předvojem samotného zámku, a stejně zdatný byl i pan profesor Růžička, který nám zařídil jejich zapnutí, a tak i krásnou podívanou. V nedokončených prostorách jsme měli možnost zhlédnout moderní umění, čímž jsme samozřejmě nepohrdli. Doprava na ostrov i zpět byla velmi příjemná, protože nám přálo počasí, a my si tak mohli vychutnat relativně krátkou, ale příjemnou plavbu.

Večer jsme konečně dorazili do cíle zájezdu – do bavorského Berchtesgadenu, kde jsme se ubytovali a zakusili skvělý komfort německého hotelu. Vzhledem k tomu, že jsme dorazili až později k večeru, nic se nekonalo až do dalšího dne, kdy jsme se konečně dočkali výstupu na Orlí hnízdo. Vyrazili jsme opět hned z rána a myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že už jen samotná cesta na Orlí hnízdo byla dechberoucí, a když jsme dorazili zlatým výtahem až nahoru, do Hitlerova sídla, myslím, že jsme byli všichni stejně uhranutí. Výhled na Alpy, na Rakousko, na Berchtesgaden – to všechno bylo neskutečné. Všichni jsme si celé okolí dobře prošli a zajisté tu vzniklo nemálo fotek a moc hezkých vzpomínek. Strávili jsme tu zhruba dvě hodiny, které utekly jako voda, a už jsme zase frčeli pryč, tentokrát do města Berchtesgaden. Po pozdním obědě jsme jeli k jezeru Königssee, na kterém jsme měli možnost zakusit nádhernou odpolední plavbu, která nás zavezla až na druhý konec jezera, o kterém jsme později zjistili, že má pitnou vodu. Zpět na hotel jsme dorazili až v podvečerních hodinách a všichni jsme si po tak náročném dni vychutnávali trochu klidu a odpočinku.

Příští – a bohužel také poslední den zájezdu – ráno jsme se rozloučili s Bavorskem a vyrazili přes hranice do nedalekého Salzburgu za návštěvou pevnosti Hohensalzburg, kam jsme se s vypětím sil vydrápali, abychom se mohli opět otočit a kráčet zase dolů. Poslední den se nám už bohužel ochladilo, takže procházení městem nebylo úplně nejpříjemnější, ale určitě jsme si užili prohlídky kostelů, které jsme cestou potkali, a samozřejmě jsme došli až k domu, kde se narodil Mozart. Naše poslední zastávka byla v rodišti Adolfa Hitlera v Braunau am Inn. Zde nás čekal náš poslední rozchod, po kterém jsme se už vydali na cestu domů, kam jsme dorazili skoro až v deset večer vyčerpaní, ale plní zážitků a spokojenosti.

Lolita Krajewska